TUMBLRINSTAGRAM
EMAIL: vellsv@hotmail.com

28/11/2016

--SEEN

minulorok, když bylo mi ještě na hlavě bílo 
--zobrazeno

výstava útržků z reálných divnokonverzací, volně navazující na projekt Anny Wim

tohle je z videa, které se promítalo ve smičce na zeď a točilo se asi hodinu před začátkem výstavy, neboť všechnen materiál se prostě ztratil


03/11/2016

HOW NOT TO DIE, part 2

I wanted to know how does it feel to have no certainty, avoid having comfort, avoid having physical contact.
I quit my job as... well, duster and vacuum cleaner, packed my suitcase (full of important things such as bow and arrow, tons of books and prom dress) and moved away again.
I am in Coventry, broken city, broke and happy as fuck.

super-old photo from my friend's birthday celebration a year ago, more here


21/10/2016

HOW NOT TO DIE/ counting

JEN...


7 týdnů
46 dní
7 728 hodin
463 680 minut

víte, tříměsíční nesvoboda je rozhodně zajímavý experiment s volným časem, skoro až hazdard. proč by někdo skákal z mostu jištěný lanem když může zažít stejný příval adrenalinu při snaze stát se každým dostupnm čistícím prostředkem. 

hoďte po mně někdo kytku, spoustu kytek a udělejte mi čaj z růží, ať si vzpomenu, jak voněl ZigZag.

hoď
                            po
                                                           mě
                                                                           kytku

PS: vzpomínáte si někdo na Mili Heller? Chybí vám taky tak?

25/09/2016

HANGING H I G H

(I will try to write in english. I promise I will do huge mistakes, since it's not my first language, but I have to practise somehow. but who cares, anyway)

I moved. or, to be more specific, I run away to Birmingham. 

first week, I didn't even have my suitcase. I just left it in Brighton (huge thanks to Peter... for everything, but mostly for not throwing it out. I mean, what would I do without my cactus dress!).

now, I've never been homesick. but I've also never been completely alone somewhere - it's like being only with feeling your inner self twice as much.

from running all naked around Glastonbury to the household where you... well, have to behave.


there is one thing I know for sure: I can't live without theatre and performing. it's simple - either that or being depressed and crazy.

I've found out about this supergood medicine in a pub where I met Guy. a few weeks after, Clay Lames happend.

me, speaking about my nightmares and exboyfriends.

10/09/2016

ZigZag

když zavřou ptáčka do klece, která je menší než on sám, zalepí mu zobáček lepidlem, aby nemohl zpívat a budou s ním točit dokola, bude to tak správně? bude ptáček šťastný? 

a co když jsi ptáček a zároveň ten, kdo ptáčka do klece dal?

že to bude jako vždycky, že přijedu a začnu žít jinde a s lehkostí fouknutí, co necítíš, bude moje jméno znít zase trochu jinak a budu moct mít jinou identitu. tady mě nikdo neviděl vyrůstat a tady nevím, čí ruce patřily jakému tělu.

zastávka v Glastonbury. jedno z nejmagičtějších míst na světě. každá kytara tam byla rozbitá, jenže já na ni stejně umim hrát jen jako na harfu... tak nějak. nestihla jsem se s nikým ze ZigZagu ani rozloučit, ale to je jedno, já se stejně vrátím.

Elektra v okně, tisíc stupňů za bristolským sklem.

když mi dáš jeviště, dám ti i to, co nemám.
piu piu

05/08/2016

leather on leather frienship


fotila dzirmus 
byla to sranda (píšu oficiálně jako britský imigrant).

04/08/2016

developed//

 Creepy Teepee.

First day the atmosphere was so weird I decided I wannt to sleep till the night, got lost on the way back to the gym, bought potato chips and cried while trying to find the right way back. And then, there she was, my friend from high school, the last person I would expect to be there, walking barefoot towards me while looking quite like a miracle.

Abyss X - I would say Sunday was the best day from the whole festival. this woman was absolutely incredible.

Kateřina's silhouette in GASK gallery and Kateřina's silhouette in the gym where we were charging our phones

Tommy Genesis, the cutest performer from the whole festival (I quite fell in love. quite a lot.)

Selling our stuff since we need to pack our lifes in one suitcase

21/06/2016

~go

                                                             15.5.2016
,,Potřebuji - NUTNĚ - hrnek s rybou obrácenou"
-napsala jsem si ten den do deníku. pak jsem si sedla sem, neboť tam byla palma a ještě ten den jsem stihla potkat Petra, jít s ním na koncert do Camdenu a vidět jen předkapelu - musela jsem pak totiž jít ještě tajně brečet do hospody na Winsden Green (,,Mozek je věc podivná. věci člověk vidí tak, jak je vidět chce").


pocit pohodlí v černobílu. to je přece mnohem horší, než nejistota. nejistota dává nadhled.
Žádné město a žádná země není cizí; můj život se vejde do batůžku.

11/06/2016

MicroSuperSmall


























Micro Berlin očima Irene ♥


a Igora

Doufám, že jednou poznám, jak chutná real Berlin...